Delirium Of Silence

V řece odsunutých nářků
spí duch a odhodlání.

Vzrušující plány zítřků
a dobrovolné pokání.

Lechtá pírko touhy,
lepí se Ti na rty.
Odvoláváš se na bohy,
ale ti se teď soustředí na msty.

Tak mlčíš.

A ticho houstne kolem těla,
jako by mělo vlastní dech.
To, co jsi tolikrát nesměla,
se vrací v neklidných ozvěnách.